#
#
#
#
#
#
#
#

Navigace

Mobilní aplikace

mobilní aplikace

google-play-downloadapp-store-download

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 1 2 3 4 5

Datum a čas

Dnes je sobota, 6. 6. 2020, 4:25:29

Svátek

Svátek má Norbert

Zítra má svátek Iveta, Slavoj

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

6. 6. 2020

bo

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 20 až 24°C. Noční teploty 13 až 9°C.

Východ a západ slunce

Slunce vychází:04:39

Slunce zapadá:20:53

Obsah

Historie obce 

Historie obce 

den obce

Název obce se v průběhu staletí vyvinul z původního Brofandtsdorf, později Brosdorf, česky Brabantycze, později Bravantice, podle země původu německých osadníků, kteří sem pravděpodobně přišli v letech 1270–1280z Brabantu v Dolním Porýní a jejichž potomci zde žili až do roku 1946.

Codex diplomaticus Silesiae uvádí, že první písemná zmínka o vsi pochází z roku 1370 v souvislosti s jejími majiteli bratry Albíkem a Boleslavem, kteří patřili k rodu pánů ze Štítiny. Roku 1420 koupil ves Otík z Rohova, který pocházel ze starého slezského vladyckého rodu. V roce 1478 se po sňatku s Markétou z Rohova (1477) stal spolumajitelem panství Jan z Chobřan.Bravantští z Chobřanasi v 2. polovině 16. století renesančně přestavěli vodní tvrz, která stávala v místech dnešního zámku snad již od počátku 14. století. První písemná zmínka o ní se však dochovala až z roku 1598. Této rodině náležela ves až do roku 1602. Dále pak patřila mj. Zikmundovi Štyrnskému ze Štyrn a později Mikuláši Rohrovi ze Stínavy a Meziboří, který byl donátorem stavby kostela a nejstaršího zvonu z roku 1632, který je dodnes uchován ve věži. Druhý zvon věnovala obec u příležitosti oprav v roce 1691. V letech 1699–1722 vlastnili Bravantice Bruntálští z Vrbna, kteří nechali tvrz přestavět na barokní zámek. Roku 1722 kupuje Bravantice s příslušenstvím a zámkem František Jindřich Řemplínský z Berečka, který byl nejvyšším zemským soudcem a od roku 1745 také hejtmanem Opavského a Krnovského knížetství. V období, kdy byl tento rod majitelem panství byl postaven Nový zámek, zbarokizován kostel a vznikl i kamenný most a hodnotný botanický park s barokními sochami, které nesou jeho znak. Pozdějšími majiteli byli Larisch‑Mönnichové či Blücherové z Wahlstattu, kteří Bravantice natrvalo připojili k panství ve Studénce.

V obci žilo od vzniku ČSR asi 15 rodin českých zemědělských dělníků pracujících na Blücherově statku. Od roku 1945 byla celá obec postupně osídlena českým obyvatelstvem nejen z blízkého či vzdálenějšího okolí, ale také z Volyně.V letech 1979–1998 byla obec místní částí města Bílovce. Na základě referenda se Bravantice od roku 1999 staly opět samostatnou obcí.

.

Ze života obce

Přesto, že se obec Bravantice se poprvé připomíná roku 1370, lze předpokládat, že zde existovalo osídlení daleko dříve. Traduje se, že jněkdy mezi léty 1270 až 1280 sem přivedl jistý lokátor HANKE celkem 32 rodin a založil obec BROFANDTSDORF ležící po obou stranách vodního hradu, (na místě budovy dnešního Starého zámku) jehož vznik se odhaduje už v 9. století. Ten byl vystavěn k ochraně severojižní obchodní cesty proti loupežným přepadením. Úkolem  hradního pána a posádky bylo dbát na pořádek a bezpečnost. 

          Jednotlivým rodinám byly přiděleny lesní lány, tj. pruhy půdy o přibližně stejné ploše. Protože údolí potoka Seziny bylo často zaplavováno, měli sedláci své grunty položeny výše ve svazích, zatím co malorolníci a domkáři si svá obydlí stavěli přímo u potoka. Příznivá poloha v oderské nivě předurčovala obec k zemědělské výrobě, kterou se po celou dobu intenzívně zabývala až do roku 1997. 

           Do roku 1945 se na zámku vystřídaly různé šlechtické rody, z nichž nejznámější je rod Blucherů. V obci bydlelo celkem 1.187 obyvatel. Na jihozápadním okraji se vybudovala umělá vodní nádrž pro hospodářské účely. V roce 1949 se v obci založilo JZD, které se později stalo součástí Státního statku Bílovec. V roce 1979 se staly Bravantice místní částí města Bílovce. V roce 1998 se v obci uskutečnilo referendum, které rozhodlo, že se obec Bravantice k 1.1.1999 znovu osamostatnila. 

V centru vsi se nachází zchátralý areál zámku. Tvoří jej Starý zámek, který vznikl barokní přestavbou renesanční tvrze ve 2. polovině 17. století. Později byl upravován v 19. století. Kolem něj se dodnes dochoval vodní příkop. V 18. století byl postaven Nový zámek, který svoji dnešní podobu získal při klasicistních úpravách v 19. století. Nedaleko něj stál přes říčku Sezinu starý kamenný dvojobloukový most, který byl fatálně zničen při povodních v roce 1997, jež velmi ničivě zasáhly celou obec. Významnou památkou je areál původně pozdně gotického kostela sv. Valentina s věží ze 17. století, který byl v 18. století zbarokizován. Kostel je obklopen dnes už zrušeným hřbitovem s ohradní zdí z 19. století, barokními sochami Olivetské hory, sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka z Assisi, sochou Panny Marie z roku 1889, figurálním pomníkem obětem I. světové války a barokním náhrobkem. Vedle najdeme barokní faru. Centrum obce doplňuje honosná budova základní školy se zdobnou fasádou z roku 1898, pomník zdejšího slavného rodáka A. T. Hankeho, obecní úřad a kaple z roku 1902.

 

Stalo se v měsíci lednu

Vážení spoluobčané, vážení návštěvníci našich stránek,
u příležitosti letošního jubilea 650. let od první písemné zmínky
o Bravanticích, chceme v následující rubrice postupně uveřejňovat
informace o historických událostech v naší obci, které se nachází
v kronikách a dalších pramenenech.
 
Historická paměť, která je tímto způsobem zachycena, si nečiní nároky na
úplnost, a proto Vás prosíme, pokud byste měli podklady,
které by mohly přispět k jejímu rozšíření nebo doplnění, neváhejte a podělte
se o ně. Rádi uvítáme Vaše postřehy na adrese: vera.sustkova(zavináč)seznam.cz

Kapitoly z historie obce Bravantice aneb Stalo se v měsíci lednu:


1. ledna 1999 – osamostatnění obce Bravantice a zřízení Obecního úřadu Bravantice, které proběhlo na základě výsledků referenda konaného dne 6. května 1998, ve kterém se 96 % zúčastněných občanů vyslovilo PRO oddělení místní části Bravantice od města Bílovec, jehož součástí byla obec od 1. ledna 1979.


1. ledna 1966 – založení Střediskové knihovny v Bílovci s pobočkou v Bravanticích. V průběhu let knihovna získala dvě vytápěné místnosti a péčí knihovnic p. Mrázkové a p. Mičulkové se řadila k nejlepším ve středisku.


15. ledna 1893 – založení Spolku dobrovolných hasičů v Bravanticích/Freiwillige Feuerwehr Brosdorf


Výbor, který připravoval založení spolku se sešel 27. října 1892, aby na svém zasedání odsouhlasil stanovy. Náčelník Ernst Woldan (tehdejší ředitel školy) zaslal na c. k. okresní hejtmanství v Opavě žádost o založení spolku a schválení stanov, která byla sepsána dne 3. listopadu 1892. V následujících dnech postupuje c. k. okresní hejtmanství v Opavě žádost c. k. slezské zemské vládě v Opavě, dokument je zaregistrován v protokolu č. Z 16232. Tato 14. listopadu 1892 potvrzuje, že stanovy jsou řádně sepsány ve smyslu § 9. zákona č. 134 Říšského zákoníku ze dne 15. listopadu 1867. Po náležité kontrole c. k. okresní hejtmanství dne 1. února 1893 oznamuje c. k. slezské zemské vládě, že na základě schválených stanov byl dne 15. ledna 1893 v obci Brosdorf/Bravantice založen Spolek dobrovolných hasičů/Freiwillige Feuerwehr Brosdorf. Aby bylo učiněno všem formalitám zadost je 17. února 1893 c. k. centrální statistické komisi do Vídně odesláno oznámení o výše uvedeném založení.

Kapitoly z historie obce Bravantice aneb Stalo se v měsíci únoru

 

11. února 1946 – bylo Tělocvičné jednotě SOKOL Bravantice uděleno povolení k činnosti spolku. Úřadem, který byl k tomuto úkonu oprávněn byl Zemský národní výbor – expozitura Ostrava.

14. února se  v Bravanticích už více než 200 let každoročně slaví Valentinská pouť. Z pamětní knihy německých rodáků se dozvídáme, že pouť ke cti sv. Valentina, patrona nemocných, slabých a na duši sklíčených byla známa široko daleko. V té době se podobaly Bravantice hojně navštěvovaným poutním místům. Oslavy v kostele začaly v den světcova svátku, 14. února, takzvanou „malou poutí“ a končily o týden později, 21. února. O neděli mezi těmito dvěma termíny se podle staré tradice a zvyků slavila „velká pouť“. Nebylo domácnosti, která by nebyla poctěna návštěvou přespolních příbuzných a známých, kteří sem přicházeli, aby si vyprosili zdraví a úspěchy v nadcházejícím roce. Nikdo si nechtěl nechat ujít vybrané pochoutky a radovánky, které se tu nabízely, neboť v tuto dobu se všude konaly zabíjačky, a tak bylo možné ochutnat výborné zapečené klobásky, šunky a zabíjačkové výrobky všech možných druhů. K tomu nesměly chybět jako výslužky na cestu výborné bravantické pouťové koláčky, na kterých se nešetřilo máslem ani jinými ingrediencemi. Protože se valentinské požehnání udělovalo každý den odpoledne, byla to hlavně při dobrých sněhových podmínkách příležitost také k cestě na saních, která se stala nevšedním zážitkem. Pro děti byly vrcholem pouťových atrakcí všelijaké stánky s cukrovinkami a hračkami, které byly „postrachem“ peněženek všech strýčků a tet, kteří byli v tu chvíli na blízku, protože nezbývalo než otevřít svou štědrou dlaň, když synovcům a neteřím příliš rychle došly otcem darované peníze. Podle pamětí současných českých obyvatel Bravantic přetrvávala tato tradice ještě v 60. letech minulého století. V posledním desetiletí se farnost snaží navázat na tradici pohostinnosti společným setkáním poutníků v kulturním domě.

28. února 2000 – udělení znaku a praporu pro obec Bravantice. Na základě návrhu obce a po projednání ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a také v podvýboru pro heraldiku tohoto výboru Poslanecké sněmovny zaslal předseda poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Václav Klaus své rozhodnutí o udělení obou symbolů. Znak tvoří zlatý štít, ve kterém je pod černým kráčejícím medvědem položena červená radlice se zlatou lilií. List praporu tvoří čtyři vodorovné pruhy, střídavě žluté a červené, v poměru 5:1:1:1. V horním žlutém pruhu je černý kráčející medvěd. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Kapitoly z historie obce Bravantice aneb Stalo se v měsíci březenu

 

8. března 1911 – se ve Víceměřicích narodil pan Alois Rynda, dlouholetý učitel a také zasloužilý kronikář naší obce, kterému vděčíme za převážnou část informací, které uvádíme v naší rubrice „Stalo se v měsíci….“. Po studiích působil jako učitel nebo ředitel škol na okresech Gottwaldov, Uh. Hradiště, Bruntál a Nový Jičín. Kromě svého učitelského povolání zastával mnoho veřejných funkcí: dvakrát byl předsedou MNV, několik let členem rady MNV, členem okresní osvětové komise, soudcem z lidu, členem různých komisí při MNV a vedl též obecní kroniky v obcích Ludkovice, Slezské Rudoltice a Bartošovice.

7. března 1971 – napadlo asi 25 cm sněhu a přes den dále drobně sněžilo, takže se vystupující mládež a účastnice oslavy „Mezinárodního dne žen“ museli brodit v závějích. Přes nepřízeň počasí se akce uskutečnila a její program připomíná nejen tehdejší zdejší pedagogy a také skladbu pohoštění, které se při této příležitosti podávalo:


1. Zahájení: s. St. Peikerová, tajemnice MNV
2. Slavnostní proslov: Al. Rynda
3. Vystoupení dětí mateřské školy, které vedla ředitelka MŠ Drahomíra Nováková, na housle doprovázel Al. Rynda.
4. Vystoupení dětí ZDŠ za řízení ředitele školy Zdeňka Pilicha a učitelky Marie Ryndové.
5. Pohoštění žen pěkně upraveným talířem se salámem, cibulí a. p. a čajem.

27. března 1979 – zvolení prvního občanského výboru po integraci s Bílovcem.

Složení: Jaroslav Večerek, předseda, Jaroslav Strakoš, místopředseda, Anna Krčmářová, tajemník. Členové: Jaroslav Vejrosta, práce s mládeží, Jiří Nykš, veřejný pořádek, Rudolf Němec, výstavba, Josefa Malinová, obchod a služby, Albína Hoňková, komise zdravotní a sociální, Josef Kučera, školství a kultura. Dále byli členy: Miroslav Besta, Dana Kotrlová, Stanislav Jurník, Jaroslav Slačík, Andrej Peregrin, Marie Kremzerová, Bronislav Freisler, Radek Vaněk, Jaromír Starý, Josef Schubert, Vladimír Bulušek.

Kapitoly z historie obce Bravantice aneb Stalo se v měsíci dubnu

Z historie JZD:


Prvním krokem k založení JZD byla zahájení provozu na nové družstevní pračce umístěné v domě čp. 120. Stalo se tak na Bílou sobotu, 16. dubna 1949. Prádelna však nebyla ani pořádně dodělána, ani vhodně vybavena, proto byla brzy zrušena.

 

Z historie pošty:


24. dubna 1984 nastoupila na místo vedoucí pošty v Bravanticích paní Eva Richtarová z Nového Světa jako zástup za dosavadní vedoucí paní Janu Slavíkovou, které odešla na mateřskou dovolenou. Kronikář pan Rynda přidal ke svému zápisu část článku z novin „Rozkvět Novojičínksa č. 10/8.3.1984. „…… Víte, je vždy usměvavá, ochotná a ráda poradí. Prostě, obyčejnými slovy řečeno, je radost jít sem něco vyřizovat. O té naší mladé „poštmistrové“ neplatí kritická slova na jednání mladých se staršími a jejich někdy až zarážejícími přístupy k nim, přístupy nepěknými. Jsme velmi rádi, že je tady, avšak má brzy odejít. Přáli bychom si, aby i její nástupkyně byla také tak usměvavá a ochotná…“

 

Konec II. světové války a osvobození Bravantic dne 30. dubna 1945


Podle dostupných záznamů v Okresním archivu v Novém Jičíně bylo v Bravanticích na konci války skladiště vojenského materiálu, takže kromě projíždějících transportů vojska, přijížděla do obce neustále vozidla pro zásoby. Sovětské letectvo osvětlovalo při průzkumných letech cesty a transporty nepřítele ostřelovalo. 27. března byl proveden nálet na pozici německého dělostřelectva, avšak pumy spadly mimo vesnici a poškodily dálkové elektrické vedení. Přímé bombardování postihlo obec až 20. dubna dopoledne a 21. dubna odpoledne a cílilo především na projíždějící transporty vozatajstva. Celkem bylo svrženo 21 leteckých pum, které mimo jiné zničily 2 budovy a radarovou stanici v severní části obce. Dne 30. dubna postupovaly jednotky RA od Olbramic a Lubojat směrem k Bravanticím. Odpor nepřítele v severní části obce a v prostoru velkostatku byl zlikvidován a pak už Němci obec vyklidili téměř bez boje. Přesto zde padli 4 rudoarmějci a při bombardování a v přímém boji zahynulo asi 11 německých vojáků. V německé polní nemocnici, která byla umístěna v budově školy, zemřelo 27 německých vojáků a při náletu RA zemřelo 5 občanů německé národnosti. V bojích byly zničeny 2 obytné budovy a 3 budovy byly velmi těžce poškozeny. Dělostřeleckou palbou bylo poškozeno mnoho objektů. V obci byly zničeny 3 mosty a 1 most těžce poškozen. Německé obyvatelstvo evakuovalo 28. dubna do Velké Čermné u Vítkova. V obci zůstalo jen asi 10 občanů německé národnosti a asi 30 Čechů a Slováků, kteří byli zaměstnáni na velkostatku. Od 3. května působil v obci správní komisař Jan Stareček ze Zbyslavic, který se čtyřčlennou správní komisí organizoval život v obci a její osídlení českými obyvateli.

Kapitoly z historie obce Bravantice aneb Stalo se v měsíci květnu

11. května 1933 navštívil Bravantice při generální visitaci světící biskup Dr. Josef Schinzel, rodák z Krasova na Šumpersku. Ačkoliv pocházel z chudé rodiny, mající 11 dětí, obětaví rodiče mu umožnili studium na gymnáziu v Kroměříži, kde se pak rozhodl pro studium teologie. Znalost německého a zároveň českého jazyka sehrála důležitou roli při jeho výběru do biskupského kolegia olomoucké arcidiecéze. Byl znám svým sociálním cítěním a solidaritou s dělníky, odporem proti totalitě obou režimů a také silou, nepodlehnout vyhroceným třenicím mezi Čechy a Němci.

 

16. května 2010 se nad Bravanticemi přehnala větrná smršť a stoupající hladina potoka hrozila záplavami. Jednotka SDH Bravantice odklízela zlámané větve stromů. Voda nakonec kulminovala až o dva dny později, 18. května, kdy se zastavila 10 cm pod hranou mostku pro pěší u p. Horzinky. V rámci této události byla provedena také technická pomoc na místě pod dálničním mostem, kde je zhotoven menší most přes Sezinu. Nánosy naplavenin jej zcela ucpaly, a proto musel být vyčištěn. Po tři dny se jednotka na základně střídala ve službách, aby bylo zajištěno nepřetržité monitorování situace.

 

25. května 1980 se konala místní Spartakiáda, které se zúčastnilo 487 cvičenců v 7 vystoupeních (rodiče s dětmi, nejmladší žactvo, mladší žákyně, mladší žáci, starší žákyně, starší žáci, ženy). Na přípravě pracoval již od 1. 10. 1979 spartakiádní štáb pod vedením Lumíra Sedláka a za účasti dalších zástupců stranických a společenských organizací. Byla upravena příjezdová cesta ke hřišti a provedeny další práce v areálu Sokola. Zdarma bylo odpracováno 640 hodin. Mezi nejzdatnější pomocníky tenkrát patřili: Vlad. Štverka, A. Výtisk st., A. Výtisk ml., L. Koša, A. Zárubová, V. Pospíchalová, M. Oralová, V. Bulušek, Jos. Honěk, R. Horsinka a L. Horsina. S pomocí také přispěl vedoucí EC Bravantice K. Madzia a pracovníci EC J. Tížek, V. Ciesar, B. Tomášek, B. Dulovec, J. Mordáč st., L. Besta a mnoho dalších. Dále se zapojili předseda VO KSČ Zd. Pilich a předseda obč. výboru Jaroslav Večerek a členové ČSČK. Nechyběla ani podpora MěstNV a městského spartakiádního štábu v Bílovci vedeného M. Vavrečkovou.